Červenec 2008

Co nového

27. července 2008 v 0:33 Zápisník
Jak jste si mohli všimnout, trochu to tu upadá. Vlastně trochu hodně. Dalo by se říci že úplně. Konec semestru a sezóny udělaly svoje a na začátku prázdnin si Sylfida ještě udělala volno. Protože jsem si na začátku dala předsevzetí, že Zápisník bude především informační záležitost, žádné "můj milý deníčku", nebudu nikoho zatěžovat popisováním toho, kolik předmětů jsem se rozhodla si příští rok zopakovat (kdy budu psát diplomku, to se neodvažuji odhadnout), ani sebezpytavým zamýšlením, jestli ke škole a redakci časopisu ještě redigovat dvě knihy najednou je láska k literatuře nebo lakota... A ještě jedno skoro-zaměstnání k tomu. Volného času ubylo, zato přibyl malý pravidelný příjem, což je pozitivní, ale protože jsem nikdy nevynikala organizaci času, podle toho to taky posledních pár měsíců vypadalo, a to nejen na těchto stránkách. Co se ale dělo kromě toho:

Červen taneční

V červenci proběhl dvacátý ročník festivalu Tanec Praha. Taneční aktuality byly u toho a po celý měsíc provázely diváky a čtenáře pravidelným zpravodajstvím, recenzováním všech představení a psaním rozhovorů s účastníky. Shrnutí veškerých článků si můžete najít TADY, až budete mít pocit, že máte nedostatek tance v krvi, doporučuji jako první pomoc.
Jinou velkou událostí byla premiéra Causy Carmen v Národním divadle. O ní se toho psalo dost, tak je skoro zbytečné připomínat, že ND uvedlo Carmen Matse Eka a doplnilo ji, podle mě poněkud nešťastně, choreografií Santa Says Cut It! od Johana Grebena z Nizozemí a Uri Ivgiho z Izraele, kteřížto pánové spolu pracují jako choreografové v Nizozemí. Co se napsalo k tématu:
Reportáž z přípravy na Bavte.se
Rozhovor s Petrem Zuskou na Scéně.cz
Rozhovor s Johanem a Urim na Tanečních aktualitách
Podrobný článeka následná recenze na Bavte.se
Recenze na Scéně.cz (pozn.: v nové podobě Scény.cz nejsem schopná žádný článek zpětně dohledat, ale kdo má dost trpělivosti, snad to najde.)
Anglicky psaná recenze na Prague Post
Recenze v Lidových novinách
Recenze na Tanečních aktualitách
Recenze Romana Vaška v Mladé frontě z 20.6. se dá číst v elektronickém archívu MF (registrace zdarma přes newtonit.cz)
Na začátku července vyšel na Tanečních aktualitáchrozhovor s Alexandrem Katsapovem, připomínám též existenci stránek o AK na podvojné adrese www.katsapov-galerie.estranky.cz a www.alexanderkatsapov.estranky.cz.

Červenec... také taneční!

V červnu jsme se v Dance Perfectu rozloučili na dva měsíce s naší oblíbenou lektorkou Katkou Riedlovou, ujistivše se navzájem, že pokud si přes léto nezlámeme nohy nebo tak něco, nastoupíme v září hrdě do dalšího kola boje se základy klasiky. Přes prázdniny se porůznu konají letní školy, kde se dá klasika najít, namátkou v Pelhřimově. V DP máme jen čtyřdenní seminář s Katkou, a to ještě až v srpnu, od 18. do 22.
Tento týden probíhaly kurzy tance také v rámci pražské části festivalu ProART (Brno si to odžilo o týden dřív). Balet učí až do zítřka Vídeňačka Irene Bauer, toho času působící v Landestheater Linz. Do tohohle kurzu jsem se přihlásila taky, protože když už mám strávit skoro celé léto v Praze, tak chci taky užít něco, co normálně nemůžu, pokud se zdržuji ve své rodné vísce...což bylo asi loni naposledy:-(.
Na začátku července jsem okusila trochu moderny v Centru tance na Václaváku, ale nijak zvlášť mě to neoslnilo. Za prvé tam nemůžu mít zavinovačku a pohled do zrcadla mi neskýtá žádnou satisfakci natož iluzi. Kromě toho člověk musí rušit návyky, které si pár let vtlouká do hlavy na klasice, a někdy je to docela oříšek. Za třetí mám neodbytný pocit, že při tréninku na podlaze supluju hadr a mým úkolem není si zacvičit, ale nachytat na sebe, a pokud možno i do vlasů, co největší množství prachu a špíny. Takže děkuju pěkně, na baletu si připadám víc jako člověk.
Hodiny s Irene byly samozřejmě trošku jiné než v DP. Dává důraz na rozehřívání a protahování, neřeší rozsahy nebo vytočení, jde cestou "kam to jde, tam to jde", hlavně aby to bylo nebylo zdraví škodlivé. Bylo tam pár věcí, které se odlišovaly, např. u plié se při port se bras dělal mírný předklon a druhá pozice byla mnohem širší než na obvyklou délku (a tudíž plié hlubší). B. frappé se dělal z nácvikové polohy a bez relevé, což mě nejednou zmátlo, protože Katka už dávno trvá na s.l.c.d. a ještě na relevé. A také se dělaly menší záklony, žádné lámání v kříži. Co do novinek, tak nebyl ani tak problém s neznámými prvky, jako s vazbami. Z toho, co s K. neděláme, to byly piruetky ze čtvrté (které jsou lehčí, Katka chce z páté), a to en dedans i en dehors, pas de basque, failli, renversé aj. Tím vůbec nechci říct, že bych se to naučila, jen jsem se snažila nemotat se tak, aby se přese mě ostatní přerazili (což šlo někdy stěží), a občas jsem se tvářila, jako že vím, o co jde. Ačkoli mám postřeh hlemýždě (i když si myslím, že s dispozicemi to tak zlé není /už jsem dávno zjistila, že s tvarem postavy to nemá žádnou spojitost/), můžu říct, že jsem si to docela užila. Ono v popisu kurzu stálo že je pro "mírně pokročilé" až profi, což je samo o sobě až podezřele velké rozpětí... takže jsem mohla tušit, že to nebude taková selanka. Ale bude mi to nakonec dost chybět. Když má člověk možnost si pod odborným vedením zacvičit každý den, nota bene ráno, je to trošku o něčem jiném, než když se večer doma po celodenní práci držíte jednou rukou kredence a snažíte si vydolovat z paměti nějakou kombinaci...