Leden 2007

Londýnské publikum popudila ultrapravicová balerína

31. ledna 2007 v 22:02 | LK |  Balet - zahraniční
Jedna z prvních sólistek Anglického národního baletu Simone Clarková užila v lednu perné chvilky,
poté co se veřejně přiznala ke členství v ultrapravicové straně British National Party. Při představení Giselle 11. ledna se před divadlem v londýnském West Endu shromáždilo asi 40 protestujících s transparenty, kteří volali po jejím propuštění. Zaznívala hesla jako "Balet má být bez nacistů" nebo "Zastavte fašistickou BNP". Dvěma se podařilo vniknout i na představení, ale jejich volání "Nechceme rasismus v umění!" vzbudilo mezi ostatními diváky jen žádosti o ticho a výkřiky "hanba" na adresu protestujících, kteří byli ostatně brzy vyvedeni ven. Protest byl dílem organizace Jednota proti fašismu.
Zástupci divadla se k případu nevyjádřili, protože odmítají komentovat politické názory svých členů a cokoli, co se týká jejich osobního života. S tím ovšem protestující organizace nesouhlasila: "Anglický národní balet je veřejná instituce," pravil jeden ze členů, "A domníváme se, že je nutné, aby se vyšetřilo, jestli členství S.Clarkové v BNP odporuje principům organizace, která ji zaměstnává. Než se toto vyšetří, měla by být suspendována."
Za tanečnici se kupodivu postavili liberální demokraté, stojící na opačné straně politického spektra. Podle jejich tiskového mluvčího pro kulturu Richarda Younger-Rosse není žádný důvod, proč by měla opustit práci, jelikož BNP není zakázaná organizace. "Byl by to velmi zneklidňující precedens, kdyby zaměstnání ve veřejné instituci mělo záviset na tom, jestli dotyčný má nebo nemá politické názory shodné s většinovým názorem v politice a médiích. Musíme si však uvědomit, že tento "hon na čarodějnici" přinesl straně BNP mnohem víc publicity, než by získala jinak." British National Party je povolenou politickou stranou, která má po celé Británii 50 křesel v samosprávě.
Také expertka na zaměstnanecké právo Jill Brownová prohlásila, že je nanejvýš nepravděpodobné, že by primabalerína mohla přijít o práci: "Osobní politické přesvědčení není obvykle důvodem pro výpověď."
K protestům se přidaly i jiné organizace, například sdružení s poetickým názvem Love Music Hate Racism. Jeden z jejích členů řekl reportérům BBC: "Není to tak jednoduché. Své názory opakovala v novinách. Anglický národní balet je veřejně podporované umělecké těleso. Dostává naše peníze. Má za povinnost prosazovat mnohotvárnost a rovnost. BNP není normální politická strana, to ví každý, kdo se na to trochu podívá."
Většině diváků na politické orientaci primabaleríny nezáleží. "Může mít všechny názory, jaký chce, a já zase svoje. To je podstata demokracie," říká jeden, "Ona je profesionální tanečnice, a dokud bude na jevišti dělat to, co má, nemám výhrady." Jiná divačka měla opačný názor: "Když je balerína, měla by to být dost rozumná osoba. A pokud není schopná nebo nechce rozlišovat mezi normální politikou a fašismem, tak se na ni dívat nechci."
Anglický národní balet je vysloveně multinacionální těleso, například jen dva z deseti prvních sólistů jsou Angličané. Jednou z hvězd souboru je také naše Daria Klimentová. A životní partner Simone Clarkové je tanečník pocházející z Kuby, jehož otec je Číňan.
Simone Craková se snažila obhájit své názory v rozhovoru pro list Mail on Sunday. Do strany prý vstoupila v roce 2005, když si přečetla jejich manifest, zaujaly ji především body hovořící o masové imigraci, zločinu a růstu daní. Podle ní je například pouze BNP ochotná postavit se proti nekontrolovatelné imigraci, a vzhledem k tomu, že ve vstupu do strany ji podpořil i její přítel, těžko se dá v jejím případě hovořit o rasismu. "Vím, že budu známá jako balerína z BNP. Myslím, že to bude moje nálepka po celý život, ale ničeho nelituji."
Volně podle BBC News
Obrazová dokumentace: BBC News

Trochu neaktuálně z Aktuálně

29. ledna 2007 v 22:25 | LK |  Balet - domácí
Na serveru Aktuálně.cz se 16. ledna konal on-line rozhovor s novým ředitelem ND Ondřejem Černým. Kompletní je na odkazu http://aktualne.centrum.cz/kultura/divadla-a-vystavy/clanek.phtml?id=332282&online
A tady několik perliček:
Odpovězeno: 16. 01. | 13:11Autor: Jan Petřík
Otázka: Budete brát v potaz názor široké veřejnosti, která se dne Národnímu obloukem vyhýbá, protože nechce vidět pseudoexperimenty typu baletního večera Rodinné album nebo činoherní plácanice Zvony?
Ondřej Černý: Nemám pocit, že se široká veřejnost Národnímu divadlu obloukem vyhýbá. A pak mám také pocit, že Národní divadlo musí hrát nejem pro širokou veřejnost, ale i pro náročnější divadelní diváky. Musí zvládnout vše. A diváci si mohou přece vybrat. Ne všechno je pro všechny.
Odpovězeno: 16. 01. | 12:58Autor: Mek
Otázka: Jak na Vás působí šéf baletu Petr Zuzka? Znáte se? Myslím si, že je to člověk na svém místě. Díky za odpověď.
Ondřej Černý: Já si myslím to samé co vy. Mám Petra rád jako umělce i jako člověka.
Odpovězeno: 16. 01. | 12:53Autor: Martin
Otázka: Budete také dále podporovat dosavadní praxi, že šéfové jednotlivých uměleckých složek si ze "svého" souboru udělají vlastní pokusnou (většinou špatnou) dílnu? (třeba mnohé baletní premiéry?)
Ondřej Černý: Umělečtí šéfové mají být nezávislí a mají dělat takové divadlo, jaké oni uznají za vhodné. Ředitel jim má říci svůj názor, ale nemá jim nic zakazovat a nakazovat.
Odpovězeno: 16. 01. | 12:28Autor: Roman M.
Otázka: Skutečně jste přesvědčen, že Petr Zuska je úspěšný šéf baletu? Vždyť Zpěvy země, Rodinné album, Zlatovláska nebo Mozartovo Requiem ve večeru Mozart? Mozart! patří k tomu nejmizernějšímu, co je v českém baletu k vidění.
Ondřej Černý: S Vaším názorem nesouhlasím. Petr Zuska je podle mého názoru úspěšný šéf baletu.

O nominacích na Thálie 2006

28. ledna 2007 v 16:14 | LK |  Balet - domácí
Jako obvykle, museli jsme si na zveřejnění dlouho počkat, i když se leccos šuškalo. Tady máme nominace v baletu hezky za sebou abecedně:
Ivona Jeličová (Mahulena v baletu Radúz a Mahulena, DJKT)
Adéla Pollertová (Julie v baletu Romeo a Julie, ND)
Eva Šeneklová (Juliána v tanečním dramatu Balady, ND Brno)
Jan Fousek (Smrt v baletu Svěcení jara, ND Brno)
Richard Kročil (Aminta v baletu Sylvie, ND Brno)
David Stránský (Puk v baletu Sen noci svatojánské, SOP)
Odhadnou některé z nich bylo letos docela jednoduché, stačilo jít po nejdůležitějších premiérách. V Praze to byl jednoznačně Romeo a Julie, a vzato vylučovací metodou, musela vyjít Julie-Adélka. Protože Ivančina Julie musí dohánět techniku, první Romeo také, a druhý se zase typově úplně nenašel. Z téhož představení by pak přicházel v úvahu ještě Merkucio, ale porotcům zjevně stačilo vybrat jednu postavu…škoda. V Brně zase byla veleúspěšná premiéra Balad, Svěcení jara pak dostalo cenu za choreografii, takže bylo jasné, že tato dvě představení určitě někoho nabídnou.
Plzeň a Opera se do seznamu dostaly, aby to nevypadalo, že všechny ceny chtějí schramstnout Národní divadla. U Opery je to obzvlášť pozoruhodné, protože Sen noci svatojánské považují mnozí za kýč, ale je pravda, že na výkony Stránského upozorňovali i diváci jako na skvělé.
Závěrečný verdikt bude vynesen 24. března v Národním divadle. Jen pro úplnost, v naší porotě zasedá Lucie Derscényiová, Kateřina Franková-Dedková, Ivanka Kubicová, Astrid Štúrová, Vašek Janeček, Vladimír Nečas, Igor Žukov a předseda Jiří Horák.
Připomeňme však, že kromě Thálií se budou udílet výroční ceny Phillip Morris Ballet Flower Award, které už mají pražští diváci spojeni s Baletem Gala v Národním divadle. Tohle ovšem není ale tak napínavé, protože média, diváci i laureáti se vše dozví ještě před slavnostním vyhlášením. Tady ovšem tipování není tak snadné, protože rozhodnutí poroty bývají často překvapivá. Ještě se však nestalo, že by cena byla přiřčena dvakrát témuž umělci.

Spartakus zatím přijímán se smíšenými pocity

22. ledna 2007 v 17:59 | LK |  Balet - domácí
Na jeviště Janáčkova divadla v Brně vpochodoval Spartakus se svými druhy, ale ohlasy na tento nejnovější balet jsou zatím neurčité až záporné. Premiéry byly 19. a 20. ledna, v představení účinkuje celý soubor, studenti z konzervatoře nádavkem pěvecký sbor od opery. První obsazení zajišťuje Michal Štípa, Jana Přibylová a Richard Kročil, druhé Karel Audy, Andrea Smejkalová a Michal Pimek. Zdá se, že půjde o velkolepou podívanou, ale spoustě kritických diváků evidentně připadá málo moderní. Co se tak mezi lidmi vyzdvihuje, je snaha a výkon hlavních tanečníků.
Ale taková představení, která jsou přijímána s takzvaně smíšenými pocity provokují k návštěvě snad víc, než kusy, které jsou přijímány s bezvýhradným nadšením. Člověk se prostě musí jet přesvědčit na vlastní oči, jak to vlastně je. Takže dřív než tuhle inscenaci taky odepíšu, radši se zajedu do Brna podívat. Zítra, tj. 23., tančí první obsazení.

Silvestrovská Baletománie aneb Mediální konstrukce reality

18. ledna 2007 v 19:58 | LK |  Média
Dívala jsem se v televizi na krátkou reportážičku ze silvestrovského představení Baletománie, kterou vysílala ČT2 v pořadu Terra Musica. A nestačila jsem se divit. Na představení jsem byla, ale v televizi z toho vyšel úplně jiný tvar. Hlavní slovo v šotu měla Tereza Podařilová, a jako kdyby se celá reportáž točila jenom kolem ní. Krátké slovo dostal Petr Zuska a Martin Zbrožek, ale největší prostor i největší záznam z jeviště dostala Terezka, z ostatních obrazů na jevišti to byl jenom střih blik quick a jelo se dál močálem černým kolem bílých skal… Celkově to vyznělo tak, že největší událostí večera bylo, že si sebou přivedla psíka. Její westík (ona je to vlastně fenka, takže westice?) prošel párkrát po jevišti. Bylo to sice roztomilé, ale ti, co představení viděli, jistě potvrdí, že daleko větší pozornost vzbudil Igor Žukov v netradičním tanci Ludvíka XIV., nebo hřeb první poloviny, pas de trois z Korzára, kde se o roli Medory rozdělila Nikola Márová se Sašou Katsapovem. Ale to se z tohoto svérázného záznamu nikdo nedozví. Inu kdo tam byl, ten si své dojmy ponechá, a kdo ne … ten si z televize moc reálný obrázek o představení neudělal. Bohužel.
A to mi právě při sledování téhle kvazireportáže připomnělo, co se někdy říká, a co se stále učíme, a sice, že obsahy předkládané médii nejsou realita. Je to umělá konstrukce, něco, co někdo předpracoval na nás, za čtenáře a diváky. Jenomže spousta lidí si to neuvědomuje, a přijímá informace z médií jako pravdivý obraz světa. Ale to je opravdu velký omyl, média vytvářejí realitu novou a umělou, která se samozřejmě skutečnosti velmi podobá, ale je to jenom její výsek, roztodivně poskládaný do nového obrazu, který se někdy od reality velmi, velmi liší.

Nový ředitel Národního divadla

18. ledna 2007 v 19:55 | LK |  Zápisník
Národní divadlo dostalo do čela nového generálního ředitele. Komise vybrala a nová ministryně kultury jmenovala do této funkce Ondřeje Černého, dosavadního ředitele Divadelního ústavu. Jeho koncepce se zdá být Národnímu divadlu více než příznivá. Zaprvé nepočítá se změnami na šéfovských postech v činohře a baletu, takže členové souborů i diváci si mohli oddechnout (Petra Zusku by rád viděl ve funkci do července 2011). Nejdůležitější bod jeho plánu je nějakým způsobem zařídit větší autonomii souborů, což by bylo dobře, protože balet za sebe může směle zodpovídat a nemusí se vézt na jedné vlně s ostatními soubory. Teď to totiž vypadá, jako kdyby se v Národním divadle udržovalo něco jako "kolektivní vina" a všichni mohli za všechno.
Jiným zajímavým bodem je plán na návrat na někdejší Novou scénu (ta odporná krabice vedle historické budovy ND), kde sídlí Laterna Magika. Ale to bude určitě problém, protože Laterna se tam zabydlela a dělá představení od pondělí do soboty, takže urvat prostor pro činohru a balet nebude jednoduché.
Příznivé a snad i spravedlivé by mohlo být určení pevných kvót představení. Mohlo by se nějak rozvrhnout nejen kolikrát, ale také kdy v týdnu kdo bude hrát. Zatím je na tom nejhůř balet, který pořád fasuje termíny o víkendu, kdy zvlášť na jaře a na podzim trpí návštěvníci vnitřním rozporem, zda jet na chatu, nebo si udělat čas na kulturu. Na jednu stranu to může vypadat, že se bude celkově hrát méně (ředitel chce ulehčit orchestru a nechat víc prostoru na jevištní zkoušky), ale je tam také naznačeno, že balet by mohl dostat prostor na jevišti Státní opery.
Nejméně radostnou je ale vyhlídka na jakousi restrukturalizaci vstupného. V plánu se sice slibuje rozšíření možnosti slev, ale zároveň je tam taková roztomilá formulace "zvýšení cen kvalitních míst na úspěšné tituly," což taky může znamenat, že za chvíli bude levně jenom na galeriích, a na takové Labutí jezero nebo Oněgina budeme do přízemí platit lístky za tisíce. Zavání to nebezpečně elitářstvím. Národní divadlo se přece jen jmenuje Národní proto, aby bylo k dispozici celému národu, ne jenom horním deseti lidem.

V Mnichově berou osvětu jak se patří

9. ledna 2007 v 15:17 | LK |  Balet - zahraniční
Například teď před chystanou premiérou Korzára pořádá tamní balet večerní čtení Byronovy básně. Za devět euro si mohou diváci zajít na přednes herce Udo Fellera, který bude zkrácený překlad Korzára číst v jejich baletní zkušebně, takže se zároveň dostanou na výsostné území baletu.
Při tanečním inscenování literárního díla bychom mohli něco takového pořádat i u nás...jak by třeba krásně vyzněl večer s Puškinovým Evženem Oněginem nebo čtení z Romea a Julie přímo v Anenském kláštěře. Je vidět, že venku se snaží balet nejen zviditelnit, ale také umožnit divákovi, aby se co nejvíc vzdělal a rozvinul. Pak si může na představení udělat přece jen poučenější názor.
A navíc se u příležitosti premiéry koná ještě vědecké sympozium se zkráceným názvem: "Rekonstrukce a nové uvádění klasiků", se zřetelem na problematiku děl M.Petipy, kterého se účastní přednášející z Německa, Ruska, Anglie i USA. Celá letošní sezóna se v Mnichově odehrává ve znamení tohoto choreografa. Kromě mnoha titulů, které má soubor na programu, zpestří druhou polovinu sezóny návštěvy petrohradskéno Mariinského divadla (s Giselle) a moskevského Balšoje (s Donem Quixotem).
Dodejme, že uměleckým ředitelem Bayerisches Staatsballet München je český rodák Ivan Liška.
Korzár bude mít v Mnichově premiéru 27. a 28. ledna. A Konráda bude na premiéře tančit Lukáš Slavický, který v Mnichově před několika lety dosáhl na post prvního sólisty.
Mimochodem, plakát k představení je velmi netradiční typografické dílko, na kterém na první pohled vůbec nepoznáte, že jde o upoutávku na balet. Navrhl ho Fons Hickmann.

Maurice Béjart oslavil osmdesátiny

8. ledna 2007 v 22:53 Balet - zahraniční
Maurice Béjart, jeden z nejvýznamnějších choreografů 20. století, oslavil prvního ledna 80. narozeniny.
Narodil se, jak si snadno spočtete, 1.1.1927, a to v Marseille. V roce 1949 získal angažován do Mezinárodního baletu v Londýně, 1950 - 52 byl členem Švédského královského baletu. V letech 1954 - 57 vedl s J. Laurentem v Paříži Ballets de l'Etoile.
V roce 1957 byla v Essenu uvedena jeho existenciální chorografie "Sonate á trois" podle Sartrova dramatu "S vyloučením veřejnosti". Béjart se vlastně stal zakladatelem tanečního existencialismu. Jeho otec byl spisovatel a profesor filosofie, a také Béjart se celý život zajímá o filosofii a literaturu.
V roce 1960 v založil v Bruselu svůj proslulý soubor Balet XX. století (Ballet XXe Siécle). Z množství proslavených choreografií lze jmenovat v originále "Bolero", "Notre Faust", "A la recherche de Don Juan", "Nijinsky, Clown de Dieu"... V osmdesátém sedmém opustil Brusel a přesídlil do švýcarského Lausanne, kde založil soubor Béjart Ballet Lausanne.
Jeho zatím poslední Choreografie měla premiéru v roce 2005 v Německu. Inspirovaná Nietschem nese název "Zarathustra. Píseň o tanci." V ní se Béjart ohlédl textem i tancem nazpět svým životem.
Když si sem: http://new2.isifa.com/editorial.php?category_ed=0 zadáte do vyhledávání Béjart, vyhodí vám to index fotek z jeho baletů. Bohužel velké vidět nejdou, protože je to placená fotobanka. Ale lepší než se píchnout do voka ;-).

Baletní gala v Opeře

7. ledna 2007 v 19:51 | LK |  Balet - domácí
Na čtvrtek 11. ledna se chystá ve Státní opeře Praha baletní gala, které slibuje ukázat zahraniční tanečníky v klasice i moderně. Oznámení je slibné, i když pochbuji, že zrovna naše publikum se chytí na jména, zdá se mi to jako dosti velké přecenění diváka. V programu se píše: "Tanečníci představí klasická i současná díla choreografů jako je Ben van Cauwenbergh, Wayne Eagling nebo Julio Lopez. Diváci budou mít možnost zhlédnout na scéně Státní opery Praha úryvek z baletu La vie en rose na hudbu Edith Piaf a Jacquese Brela (jednotlivé fragmenty tohoto baletu získaly ocenění na různých mezinárodních baletních soutěžích), dále slavné dílo Piazzola Tango na hudbu Astora Piazzoly nebo úspěšný Duet na téma Tristan a Isolda na hudbu Richarda Wagnera."
Zdroj: SOP

Nekvasilova obhajoba

4. ledna 2007 v 22:54 Zápisník
STANOVISKO K ODVOLÁNÍ Z FUNKCE ŠÉFA OPERY ND

Ten slavný audit opery ND,

4. ledna 2007 v 22:49 | LK |  Média
který si nechal udělat pověřený ředitel ND, vyštrachali v Bristkých listech. Čtení je to sice zajímavé, ale kdo ví, jak to vlastně je. Nedávno jsme ve škole diskutovali s šéfredaktorem jednoho deníku, který se o exkluzivních materiálech vyjadřoval velmi skepticky. Hlavní otázka je, proč se to nám - médiím - dostalo do rukou. Odkudpak se těch sedm stránek vzalo a proč, když ministr stále zdůrazňoval, že zveřejnit se nemůže nic?

Stuttgarter Nachrichten: Ivan Cavallari se stěhuje do Austrálie

2. ledna 2007 v 10:04 | LK |  Balet - zahraniční
Bývalý první sólista Stuttgarter Ballet, choreograf a odborník na dílo Johna Cranka, který v minulých letech spolupracoval na inscenaci Crankových baletů v Národním divadle, Ivan Cavallari, opouští Evropu. Tanečník italského původu přijal nabídku stát se novým uměleckým ředitelem australského souboru West Australian Ballet v Perthu, nejstaršího baletního ansámblu tohoto kontinentu. Podle německého deníku Stuttgarter Nachrichten se Cavallari svého místa ujme 19. února.
"Můj předchůdce, který zde vykonal mnoho práce při budování souboru, uváděl mnoho vlastních choreografií, to ale v plánu nemám," řekl v rozhovoru pro SN Cavallari, "Myslím, že člověk může stále stejným rukopisem publikum nudit." Chce budovat spolupráci mezi australskou a německou scénou, zinscenovat například díla Williama Forsytha nebo Uwe Scholze. A samozřejmě i něco z tvorby Johna Cranka, jehož Oněgina pod jeho vedením právě nastudovává balet v Pekingu.
Pražské Národní divadlo uvádí Crankova Oněgina tento týden: 5. (20:00) a 6. (14:00, 19:00) ledna.